Kortikosteroidy

Systémové kortikosteroidy jsou hlavní modalitou léčby akutní středně těžké a těžké ulcerózní kolitidy a léky první volby středně těžkých až těžkých forem Crohnovy nemoci. Topické kortikosteroidy se  mohou využít v terapii idiopatické proktitidy a levostranné formy ulcerózní kolitidy.

 

Kortikoidy mají přes cílové buněčné receptory poměrně široké spektrum účinků, které zahrnují deaktivaci prozánětlivých genů a apoptózu zánětlivých buněk a aktivovaných lymfocytů. Blokují tvorbu prozánětlivých působků a migraci leukocytů do místa zánětu.

 

Mezi nejpoužívanější kortikoid patří prednisolon (4x silnější než hydrokortizon) a metylprednisolon (5x silnější než hydrokortizon).

 

Kortikosteroidy mají řadu vedlejších účinků, již u pacientů užívajících 10 miligramů prednisonu denně po déle než 3 týdny je nutno počítat s cca 1 ročním útlumem osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny. Z nežádoucích účinků je nutno jmenovat zvýšenou chuť k jídlu, obezitu, postižení kůže se vznikem strií, pokles libida, zvýšené glykémie až vznik diabetu odpovídajícího 2. typu, hypertenzi, zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózu. Z toho důvodu musí být terapie kortikosteroidy co možná nejkratší a s podáváním co nejmenších dávek.

 

Riziko osteoporózy je dále výrazně zvýšené u Crohnovy choroby s postižením tenkého střeva s malabsorpcí kalcia a vitaminu D. Z toho důvodu je nutné dodržovat preventivní opatření – dostatek fyzické aktivity, zákaz kouření a nutnost omezení alkoholu, užívání doplňků stravy obsahujících kalcium a užívání vitaminu D.

 

Kortikosteroidy u ulcerózní kolitidy

 

Per os podávané kortikosteroidy jsou určené pro středně těžké formy exacerbované ulcerózní kolitidy. Možná denní dávka se pohybuje od 20 do 60 miligramů denně, ovšem dává se přednost dávkám při dolní hranici tohoto rozmezí. Orální kortikosteroidy rozhodně nejsou lékem využitelným k udržení choroby v remisi.

 

Topicky podávané kortikosteroidymohou být používány u proktitid a levostranných forem nemoci, doporučuje se z dlouhodobého hlediska podávat ekvivalenty obsahující mesalazin.

 

Parenterální kortikosteroidy jsou doporučeny u těžkých forem nemoci, přesné dávky nejsou stanoveny, ale nezdá se benefit u dávek vyšších než 40 miligramů metylprednisolonu denně. Lék lze podávat ve formě bolusu.

 

Kortikosteroidy u Crohnovy nemoci

 

Per os podávané kortikosteroidy jsou určené pro středně těžké formy Crohnovy nemoci. Dávky se pohybují mezi 0.25-0.75 miligramy prednisonu na kilogram denně s postupným snižováním dávek po indukci remise. Vzhledem k nežádoucím účinkům se ovšem většinou nezahajuje dávkou vyšší než 40 miligramů prednisonu denně.

 

Topické kortikosteroidy nemají u Crohnovy nemoci dostatek dat podpořených studiemi, nicméně se užívají u forem choroby postihujících distální části trávicího traktu a-nebo ileoanální pouch.

 

Parenterální kortikosteroidy se využívají u pacientů s Crohnovou nemocí rezistentních k perorálním kortikoidům, většinou se využívá metylprednisolon v dávce 40-60 miligramů denně.