Tlusté střevo - informace

Tlusté střevo je dutý orgán, který se nachází v dutině břišní. Měří asi 100-150 centimetrů, na proximální straně je ohraničeno ileocékální chlopní a distálně přechází v rektum.

Části tlustého střeva jsou caekum (s červovitým výběžkem apendixu), vzestupný, příčný, sestupný a esovitý tračník. Vzestupný a sestupný tračník jsou uloženy v retroperitoneu, zatímco caekum, příčný tračník a esovitý tračník jsou v peritoneální dutině.

Podélné svalstvo tlustého střeva probíhá jako tři podélné svazky – tenie coli – probíhají po jeho délce a sbíhají se v oblasti apendixu. Na tlustém střevě jsou patrná vakovitá haustra, která jsou oddělená poloměsíčitými řasami (plicae semilunares).

Cévní zásobení

Horní mesenterická tepna (arteria mesenterica superior) odstupuje z aorty pod truncus coeliacus a pravostranný tračník je zásobovaný jejími odstupy arteria colica dextra a arteria colica media. Dolní mesenterická tepna (arteria mesenterica superior) odstupuje z aorty pod renálními větvemi a jejími hlavními větvemi je arteria colica sinistra a arteria rectalis superior.

Anatomicky důležitá je Riolanova anastomóza mezi povodím arteria colica media a arteria colica sinistra. Je anatomicky značně variabilní a při její časté insuficienci je jí vyživovaná oblast lienální flexury ohrožená ischémií.

Lymfatické cévy se nachází nejvíce v submukóze, lymfatické uzliny jsou v blízkosti střevní stěny a okolo mesenterických tepen.

Histologie

Stěna tlustého střeva se skládá z několika vrstev. Směrem od dutiny ven je to sliznice, submukóza, svalová muscularis propria a zcela zevně u intraperitoneálně uložených částí tračníku je tzv. seróza. Na povrchu sliznice je funkční jednovrstevný cylindrický epitel, který vystýlá asi 0.5 mm hluboké Lieberkühnovy krypty. Pod epitelem se nachází lamina propria mucosae a pod ní lamina muscularis mucosae.

Hlavní svalová vrstva – lamina muscularis propria – má vnitřní cirkulární a zevní longitudiální vrstvu. Longitudiální vrstva je zkondenzována do tří podélných ténií (již zmíněné výše).

V epitelu se nachází tři základní funkční typy buněk – absorpční kolonocyty, pohárkové buňky a enteroendokrinní buňky. Nediferencované (kmenové) buňky najdeme spíše u bazí krypt, kde jsou lépe chráněny před střevním obsahem.

Absorpční kolonocyty vstřebávají sodík, chlorid a vodu, sekretují draslík a bikarbonát. Schopnost absorbovat sacharidy, proteiny a tuky je minimální, ovšem při dysfunkci tenkého střeva se zvyšuje kapacita vstřebávání tuků.

Pohárkové buňky obsahují apikálně vezikuly obsahující hlen, který lubrikuje a chrání slizniční epitel.

Enteroendokrinní buňky vznikají ze stejné kmenové buňky jako předchozí typ buněk. Tvoří řadu sloučenin jako je serotonin, pankreatický polypeptid, somatostatin a další.

Pozn: Apendix se stavbou výrazně neliší od zbytku tlustého střeva, v lamina propria sliznice nicméně najdeme početné lymfatické noduly.