Anorektální píštěl
Anorektální píštěle jsou zánětlivé kanálky spojující střevo s povrchem kůže perianální krajiny.
Podle průběhu píštělí a jejich vztahu k análním svěračům rozdělujeme píštěle na:
intersfinkterické (nejčastější)
transsfinkterické
suprasfinkterické
extrasfinkterické
Příčiny
Píštěle vznikají v terénu chronického zánětu, například u Crohnovy nemoci, u maligních onemocnění (karcinom anu, kolorektální karcinom v rektu), v rámci poradiačních změn a u infekčních chorob jako je tuberkulóza, aktinomykóza a lymfogranuloma venereum.
Projevy
Z píštělí může opakovaně, či trvale vytékat hlenový nebo hnisavý obsah. K tomu se přidává bolestivost, subfebrilie a zhoršení bolesti při odchodu stolice.
Diagnostika
Zevní ústí píštělí je viditelné pohledem při aspekci perianální krajiny. Při potvrzení existence píštěle by mělo být provedeno endoskopické vyšetření (sigmoideoskopie) k nálezu vnitřního ústí píštěle (píštělí) a případně zjištění příčiny jejího (jejich) vzniku. K přesné klasifikaci píštěle lze využít magnetickou rezonanci a endosonografii (EUS) rekta a análního kanálu.
Terapie
Píštěle se poměrně vzácně hojí samovolně a většinou je nutný chirurgický zákrok. Nejběžnější chirurgickým zákrokem je fistulotomie, která by však neměla být provedena u při riziku poranění svěračů a následné inkontinence. V takovém případě lze použít elastickou ligaturu, která se prostrčí píštělí a postupným stahováním ji prořezáváme skrze svěračové svaly s postupnou fibrotizací a zachováním funkce svěračů. Další možností je tzv. posuvný lalok (advancement flap), kdy se provede fistulektomie píštěle zevně od svěračů, a po excizi vnitřního ústí píštěle se vytvoří konstrukce posunlivého slizničního laloku, který je vtažen do defektu a následně fixován.
Hojení rány po fistulotomii trvá 4-8 měsíců, v období po zákroku je nutné dodržovat hygienu, bránit zácpě a odchodu tuhé stolice a podávat analgetika. Hojení píštělí u Crohnovy nemoci vyžaduje speciální přístup (antibiotika, imunosupresiva apod.), který je popsán v příslušném textu.